Legislativa koňaku je striktně definována nařízeními EU o lihovinách a je kontrolována organizací BNIC (Bureau National Interprofessionnel du Cognac). Chráněné zeměpisné označení (CHZO) Cognac zaručuje, že pouze destiláty vyrobené v dané oblasti a splňující přísná kritéria mohou být označeny jako koňak.
Proč je legislativa tak důležitá?
Zákon chrání označení “koňak” jako chráněné zeměpisné označení, což znamená, že tento nápoj může být vyroben pouze v určité oblasti Francie a podle přesně stanovených pravidel. Přísná pravidla výroby zajišťují, že každý koňak má charakteristickou chuť a vůni a splňuje vysoké standardy kvality. Spotřebitel má díky legislativě jistotu, že kupuje autentický produkt a ne napodobeninu.
Co legislativa upravuje?
Původ hroznů pro výrobu koňaku musí pocházet z konkrétních oblastí v regionu Cognac (Grande Champagne, Petite Champagne, Borderies, Fins Bois, Bons Bois a Bois Ordinaires). Odrůdy hroznů, které se používají pouze povolené odrůdy, především Ugni Blanc, Folle Blanche a Colombard. Výrobní proces je přesně stanoven postup výroby, včetně destilace, zrání v dubových sudech a míchání. Označování na etiketě musí být uvedeny všechny povinné informace, jako je stáří koňaku, výrobce a oblast původu.
Počátky ochrany
První zmínky o koňaku se datují do 16. století, kdy holandští obchodníci začali destilovat víno z regionu Cognac. V 17. století se začala rozvíjet výroba a obchod s koňakem. Holanďané zavedli dvojitou destilaci, což výrazně zlepšilo kvalitu nápoje. V 18. století se koňak stal oblíbeným nápojem v celé Evropě a jeho výroba se dále rozšiřovala. 19. století – klíčové období kde s rostoucí popularitou koňaku se objevily také první pokusy o napodobování tohoto nápoje v jiných regionech. Výrobci koňaku si uvědomili nutnost chránit své produkty a odlišit je od napodobenin. Byly tedy učiněny první kroky k právní ochraně označení “koňak”. Ve 20. století se v roce 1909 přijal první francouzský zákon, který chránil označení “koňak” a stanovil přesná pravidla pro jeho výrobu. Francie se aktivně podílela na vytváření mezinárodních smluv o ochraně zeměpisných označení, které zahrnovaly i koňak. Bylo založeno Bureau National Interprofessionel du Cognac (BNIC), které zastupuje producenty koňaku a dohlíží na dodržování všech předpisů.
